„My, Jindřich, král z Boží milosti, dáváme všem na vědomí, že jsme svému služebníkovi Otnantovi darovali část lesa u cesty směřující od Chebu.“
(Z listiny císaře Jindřicha IV. z 13. února 1061)
Tato první písemná zmínka o Chebu z roku 1061 je zároveň i nejstarším dokladem postupující středověké kolonizace území kolem Chebu. V průběhu 11. století se toto území ležící na pomezí Čech a Říše dostalo do přímé zájmové sféry sousední bavorské Severní marky a lze předpokládat, že Chebsko bylo po jistou dobu začleňování do nově vznikajících politicko-mocenských útvarů ovládáno českou i německou stranou (Boháč 2011).
Statut říšského města Eger (Chebu) z roku 1275 umožnil zdejšímu regionu bohatý obchodní styk, který výrazně obohatil městskou pokladnu a umožnil značné investice do nemovitého majetku. V této době již zaznamenáváme první zmínku o říšských chebských lesích, které spravoval císařem jmenovaný lesník „Forestarius“.
V polovině 14. století dochází ke vzniku Chebského městského státu s právem vlastní vlády, soudnictví, ale také vlastním vojskem. Svobodná volba tvorby legislativy přinášela vlastní zákony a řády např. školní řád, vinný řád, zákon zákazu nošení zbraní do pohostinství a střílení ve městě, atd. První sepsaný zákoník by vydán v roce 1352 pod názvem „ To jsou městské zákony“. V roce 1379 byl zákoník doplněn o Lesní a lovecký řád, kde nacházíme první informace o městském vlastnictví lesů.
Chebský lesní řád vydaný 15. května 1379 neumožňoval těžbu dříví bez vědomí a povolení lesního správce. Sedláci, pokud splnili lesní dávky, dostali se souhlasem lesníka právo kácet stavební, palivové i ostatní dříví, brát si polomy, vývraty, pařezy a všechno suché i syrové dříví ležící na zemi. Zákaz těžby se týkal jehličnatého dřeva a listnatých dřevin jako je dub a lípa (z důvodu podpory včelaření).
V průběhu 15. až 17. století se výměry lesů neustále měnily a až na konci 17. století se výměra ustálila na konečných cca 2000 ha, která byla následně rozdělena do 8 revírů: Dyleň, Nebesa, Myslivna – Zelená Hora, Svatý Kříž – Podhrad, Hraničná, Vonšov, Žírnice a Dvoreček – Seeberg.
Od roku 1876 je majetek města evidován a archivován v Pozemkových knihách, které jsou v současné době uloženy v depozitu Státního oblastního archivu v Plzni, pracoviště Kláštera u Nepomuka. K těmto pozemkovým knihám byly vypracovány katastrální mapy, které se také dochovaly. Tyto materiály a zachovalé hraniční mezníky sloužily v devadesátých letech jako podklady pro navracení historického majetku městu Cheb.
Po roce 1948 chebské lesy na české straně, tak jako v případě majetku jiných obcí nebo soukromého a církevního, přešly pod správu státu a jím zřízené organizace Československé státní lesy a statky.
1.1.1992 přechází správa nad bývalým lesním majetkem města pod nově zřízenou instituci Lesy České republiky, státní podnik. Správa neměla dlouhého trvání. V souladu se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku a zákonem č.172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí dochází k postupnému vracení historického majetku jednotlivým obcím. Od roku 1994 pan ing. Josef Dočkal zpracovával podklady pro vrácení lesní půdy. K prvnímu zápisu do katastru nemovitostí dochází 14.3.1995 – lesy na katastrálním území Žírnice.
Lesní správu zajišťoval soukromý subjekt Lesní společnost Cheb s.r.o., pod dohledem úřadu životního prostředí (Josef Dočkal, in. verb.). Výrobní činnost v následujících letech od Lesní společnosti Cheb s.r.o. přejímá obchodní společnost Lessio s.r.o. V roce 2007 Město Cheb zřizuje právní subjekt Lesy města Chebu, s.r.o., jehož je 100% vlastníkem. Jednatelem této společnosti byl Ing. Vladimír Dejmek. Tato společnost přejímá správu lesů od Lessia s.r.o. a začíná hospodařit na chebském lesním majetku v České republice.
1. Boháč, Jaromír. Cheb v zrcadle času. Turistické infocentrum Cheb. [online]. Vystaveno: 3. 2. 2011. [Citace 10. 2. 2015].
Dostupné z: http://tic.cheb.cz/historie-mesta/d-150211/p1=26918